Zákazník poptal dvě tabule plechu 15x2000x6000 v jakosti S355J2G3 s požadovaným dodacím termínem 2 až 3 týdny. Mimo dnes již standardních parametrů (materiál odpovídající normě EN 10025, atestace 3.1B dle EN 10204) však navíc požadoval, aby plechy vyhověly požadavkům normy EN10164, třída Z35 a toto bylo prokazatelným způsobem doloženo.
2. Teoretická část
2.1. Vměstky v oceli
Vměstky, které se vyskytují v ocelích, jsou buď chemické sloučeniny (sulfidy, oxidy, křemičitany, hlinitany) nebo nekovové vměstky, které se do oceli dostávají z vyzdívek hutnických agregátů. Pokud je vměstků v oceli velké množství nebo jsou-li nerovnoměrně rozptýlené, zhoršují její mechanické vlastnosti (např. houževnatost). Sulfidové vměstky v oceli ukazuje obr.1.
obr.1 Sulfidové vměstky v oceli, zvětšení 100x, leptáno
2.2. Rozdílné mechanické vlastnosti plechů v různých směrech
obr.2 Baumannův otisk příčného řezu plechu
2.3. Technické odůvodnění požadavků na Z-vlastnosti
I když je většina dílců konstruována tak, aby k namáhání významnými zatěžujícími silami kolmo na povrch plechu nedocházelo, ne vždy je to možné (např. při konstrukci složitých svařovaných rámů s výztuhami). Dále existují případy, kdy je nutno s těmito zatíženími počítat v extrémních případech (ocelové konstrukce v seismických oblastech). Dalším případem může být situace, kdy tato namáhání vznikají při svařování, jsouce způsobena smršťováním při tuhnutí svařového kovu. V těchto případech může v oblastech přítomnosti vměstků dojít ke vzniku trhlin, jak naznačeno na obr.3. Tyto trhliny pak mohou přerůst v „terasovité“ lomy s fatálními důsledky nejen pro dotyčnou součást, ale i pro celé zařízení, a to s nedozírnými následky.


obr.3 Vznik trhlin v součásti namáhané kolmo k povrchu výrobku,
který nemá v tomto směru vyhovující deformační vlastnosti.
2.4 ČSN EN 10164 : Výrobky z ocelí se zlepšenými deformačními vlastnostmi kolmo k povrchu výrobku
Technické dodací podmínky
Veličinou, vystihující odolnost materiálu proti vzniku terasovitých lomů, je zde hodnota kontrakce při přetržení zjištěná při tahové zkoušce vzorku – zkušební tyčky s osou kolmou k povrchu plechu. Nebezpečí vzniku těchto lomů se snižuje s její stoupající hodnotou. Zkoušku dobře ilustruje obr.4.
Norma EN 10164 zavádí tři jakostní skupiny - a sice Z15, Z25 a (nejlepší) Z35. Hodnotícím kritériem je kontrakce při přetržení v %, průměr ze tří provedených zkoušek. Tato hodnota musí být nejméně tak velká jako je číslice za písmenem Z. Dále jsou předepsány i minimální hodnoty nejhoršího výsledku z těchto tří zkoušek.

3. Řešení
Z důvodu krátkého dodacího termínu a malého množství bylo možné nabídnout jen materiál ze skladové zásoby. Zkoušku Z35 bylo nutné provést dodatečně, neboť normou EN 10025 není taxativně požadována.
Poznámka: Toto ostatně platí prakticky pro všechny normy z oblasti plochých výrobků, ať již jde o plechy „kotlové“ (EN 10028) nebo jemnozrnné (EN 10113, vysoce pevné EN 10137) až po plechy pro zakotvené Off-shore konstrukce (EN 10 225).
Vzhledem k tomu, že Bohdan Bolzano s.r.o. dodává plechy od předních evropských výrobců, nebylo problémem po přezkoumání atestů nalézt ve skladové zásobě takové plechy, u kterých byla vysoká pravděpodobnost, že dodatečná zkouška Z35 „vyjde“. I z tohoto důvodu byly pro dodávku nabídnuty plechy ve vyšším jakostním stupni než požadováno, a to S355K2G3. Tento předpoklad se naplnil, jak dokládá obr.5 Protokol o dodatečných zkouškách GERMANISCHER LLOYD.
4. Závěr
Atest 3.1B na obr. 6 výmluvným způsobem dokladuje nadstandardní jakost dodaného produktu. Upoutá 15ti prvková analýza a uhlíkový ekvivalent, jakož i vysoké hodnoty nárazové práce. V přímé souvislosti s naším tématem je zejména nízký obsah síry - 9x méně než připouští norma EN 10025!
obr. 5 Protokol o dodatečných zkouškách GERMANISCHER LLOYD
obr. 6 Atest 3.1B k dodanému plechu, vystavený výrobcem SSAB Oxelösund